Zde najdete odpovědi na nejčastěji kladené otázky v oblasti open science. Pokud budete mít další otázky, obraťte se na nás pomocí kontaktního formuláře.
Nejčastější dotazy
Open science nemá pevnou definici, jedná se o hnutí usilující o ucelenou změnu zavedených vědeckých postupů. Zahrnuje řadu praktik, které směřují ke sdílení všech kroků výzkumného cyklu bezplatně a s širokou veřejností. Více informací naleznete zde
- Dostupnost vědeckých výsledků, které jsou znovu použitelné.
- Transparentnost, která je ve všech fázích vědeckého procesu obrovským přínosem pro vědeckou integritu.
- Reprodukovatelnost a tím pádem robustnější vědecké výsledky.
- Spolupráce, která se mnohonásobně prohlubuje.
- Šíření výsledků, které je efektivnější a rychlejší. Zvyšuje viditelnosti pro samotné vědce i instituce.
(zdroj: Eva Hnátková: Open Science - zbožné přání nebo reálná budoucnost vědy?, 2020)
Zelená cesta (Green Open Access) spočívá ve zpřístupňování vědeckých textů prostřednictvím jejich uložení v otevřeném repozitáři (digitálním archivu). Jedná se o tzv. autoarchivaci - zpřístupnění publikace v repozitáři zajišťuje autor, který si musí hlídat, zda zveřejněním nenaruší práva k dílu (např. vydavatele). Více informací naleznete zde.
Zlatá cesta (Gold Open Access) je založena na tom, že zpřístupnění publikace zajistí vydavatel. Autor publikace si vybere časopis, který je v souladu s principy otevřeného přístupu. Tyto otevřené časopisy jsou pak online dostupné komukoliv, bez nutnosti platit předplatné. Publikační náklady jsou přeneseny z čtenářů na autory publikací. Více informací naleznete zde.
Politika otevřené vědy nebo otevřeného přístupu na ČZU zatím neexistuje. Pokud byste se chtěli podílet na jejím vzniku, budeme rádi, když nás budete kontaktovat.
Jedná se např. o bronzové časopisy (Bronze Open Access) a diamantové či platinové (Diamond/Platinum Open Access).
Časopisy s “bronzovou cestou” zahrnují otevřené časopisy s články s různými licenčními podmínkami. Proto se např. může stát, že článek vydaný “bronzovou cestou” není možné znovu použít.
Časopisy podporující diamantový či platinový otevřený přístup neúčtují autorům za publikování žádné poplatky. Tyto časopisy jsou většinou financovány institucemi, univerzitami nebo např. z grantu.
Více informací naleznete zde.
Mezi hlavní výhody otevřeného přístupu patří:
- větší viditelnost publikace a tím pádem více čtenářů
- snazší přenos výsledků do praxe
- vyšší citační ohlas
Časopis, který v otevřeném režimu vydává pouze vybrané články, u nichž si tento způsob zveřejnění musí autoři explicitně zvolit. Ostatní články jsou zamčené, pro jejich získání je nutné zaplatit předplatné. Aby se stal článek otevřeným, musí autor zaplatit poplatek za open access. Hybridní časopisy tedy svůj obsah zpoplatňují jak pro čtenáře, tak pro autory. Hybridní časopisy mohou vycházet jak v tištěné, tak v online formě.
V případě hybridních časopisů dochází k dvojí platbě, tzv. double dipping. V praxi to znamená, že vydavatel sice zpřístupní článek v otevřeném režimu, ale nechá si za to velmi dobře zaplatit (cena za publikování v hybridním časopise s možností otevření článku je většinou dražší než publikování článku v obdobném Open Access časopisu). Navíc vydavatel získává další příjem za klasické předplatné – takže vydavateli zaplatíme z veřejných prostředků de facto dvakrát. Hnutí open access usiluje o ukončení této eticky problematické praxe a její nahrazení plnohodnotným otevřeným přístupem.
Problémem hybridních časopisů se zabývá i konsorcium COAliation S, které hybridní časopisy nedoporučuje využívat. Podobně to vidí i Evropská komise, která pravděpodobně od roku 2021 nebude podporovat hybridní časopisy (str. 106). Je však vhodné podotknout, že je to téma znovu otevřené a znovu se diskutuje – je možné, že podpora hybridních časopisů od EK neskončí už za rok, ale možná až za delší dobu (stav k 10/2020). Chcete-li se dozvědět více, přečtěte si např. tento článek.
Predátorské časopisy zneužívají publikační model open access a parazitují na myšlence otevřené vědy. Typický predátor je schopen vydat článek velmi rychle, avšak bez zajištění patřičného recenzního řízení. Cílem predátorských časopisů není publikovat kvalitní vědu, ale vybrat co nejvíce publikačních poplatků od autorů.
Nejrychlejší ověření časopisu můžete udělat tak, že si ho jednoduše vygooglujete. Podívejte se na webové stránky časopisu a soustřeďte se na následující podezřelé znaky:
- slibují rychlé recenzní řízení,
- publikační poplatek bude po autorech vyžadován až po přijetí článku k publikování,
- časté až agresivní oslovování autorů k zaslání článku právě do vybraného časopisu (bannery, případně emailová komunikace),
- fiktivní ediční rada nebo zneužití akademiků (uvedení jména bez jejich souhlasu),
- napodobování designu, názvu atp. etablovaných časopisů,
- lživé údaje o impakt faktoru a o zařazení do databází (zda je časopis indexován ve Scopusu můžete ověřit zde a indexaci ve Web of Science zde - je nutné mít přístup do WOS),
- již publikované články vykazují nízkou kvalitu.
Pokud časopis uvádí na svém webu některé z výše uvedených podezřelých či lživých informací, zpozorněte.
Můžete také zkusit zadat do Google název časopisu a slovo “predatory”. Je možné, že narazíte např. na nějaký článek či diskusi k danému časopisu.
Dříve existoval tzv. Beall´s List, který obsahoval seznam predátorských časopisů. Ten ale přestal být aktuální. Ověření, zda se jedná o predátorský časopis, je tedy na autorech.
Je to poplatek, kterým jsou uhrazeny náklady spojené s publikováním. Částky APC se liší – pohybují se mezi stovkami až tisíci EUR/USD, v závislosti na oboru nebo prestiži vydavatele.
Informace je ve většině případů uvedena na webových stránkách jednotlivých časopisů, vydavatelství. Doporučujeme si však ověřit v databázi Directory of Open Access Journals, zda je daný časopis v souladu s principy Open Access
V databázi Directory of Open Access Journals je možné vyhledávat otevřené časopisy podle oboru. Stačí kliknout na záložku “Browse Subjects” a poté zadat název oboru ve kterém chcete publikovat.
Ve většině případů jsou licenční podmínky uvedeny na webech jednotlivých časopisů. Můžete si je ověřit i v databázi SHERPA/RoMEO. Do vyhledávacího pole stačí zadat název časopisu či jeho ISSN a databáze uvede, jaké licenční podmínky jsou spojeny s publikováním v daném časopise. Tato databáze obsahuje politiky vědeckých vydavatelství ve vztahu k autoarchivaci publikací (v rámci zelené cesty Open Access). Databáze má pouze referenční charakter. Vždy je nutné si ověřit licenční podmínky, které budete mít uvedeny ve smlouvě.
Vybrat vhodný Open Access časopis můžete následujícími způsoby:
- vyhledáním v Directory of Open Access Journals (DOAJ),
- vyhledáním ve Scopusu zde,
- vyhledáním ve Web Of Science zde,
- vyhledáním na stránkách vydavatele.
Více informací naleznete zde.
Jsou to tzv. veřejné licence, které usnadňují využívání autorských děl. Jako veřejné licence vyplňují prostor mezi zákonnými a smluvními licenčními podmínkami. Tyto licence nabízejí jednoduchý a standardizovaný způsob, jak umožnit ostatním užívat díla jiných. Více informací naleznete zde.
Přehled variant licencí Creative Commons naleznete zde.
Řada Open Access vydavatelů nabízí slevy z publikačních poplatků na základě stanovených podmínek, které mohou zohledňovat např. ekonomickou vyspělost země autora, nebo jsou poskytovány na základě různých institucionálních ujednání. Např. někteří vydavatelé poskytují slevu členům konsorcia CzechElib, mezi něž patří i ČZU. Doporučujeme na stránkách vydavatele zkontrolovat, zda nemáte nárok na slevu na APC.
Obraťte se na nás pomocí kontaktního formuláře.